Obrázek uživatele Robert Král

Co je tohleto za divadelní sezónu? Nakoukávání za horizont!

Určitě jste zvědaví, co v biodivadle Napříč chystáme, že?

Jak asi víte, momentálně máme na repertoáru tři hry. Kompost se hrál už asi tak dvacetkrát od roku 2013, na nejrůznějších a nejpodivnějších místech, včetně Prahy. Alternovalo zde už několik herců a hereček, jen role sprejera a mastičkáře Ivana zůstaly nepromiskuitními. Musím říct, že už mám na tu hru alergii. Ano, vím, že někteří diváci na ni byli dokonce pětkrát. Jenže já dost často musím i na tzv. oprašovací zkoušky, což je pro mě, slovy této hry, takovým cyklem rozpadu a zrození.
Dál hrajeme Slunce svítí i v noci, to je poetická jednohubka. Může přilákat i alkoholiky, kterým by jinak přišlo líto strávit celý večer v divadle, protože hra trvá jen něco málo přes třičtvrtěhoďky. Po představení pak mohou dlouze probírat, proč spadl Boeing.
Třetí hra je nemladší, jmenuje se Nukleární rodina a pochopíte u ní, že nesprávné recyklování skla se vám může vymstít a že Orwell viděl lidstvo dost optimisticky.
A k této trojici jsme se pokoušeli cca před necelým rokem ještě resuscituovat Kozy a kvéry 4. Ale nechali jsme toho, protože Chuck Norris dostal depku, že jsem mu ve trojce nedal roli a inscenace tak měla zlou karmu. Pokud máte rádi chytrolínské texty, přečtěte si o tom v odkazech níže. Krom toho jsme taky jednorázově uvedli čtenou zkoušku Dravců z Konigu, oblečeni za slušňáky se slovníkem hovad.

Takže začínáme zkoušet hru Dilema mentálního dálnopisu Ondřeje S. Nečase (milovníci českých scífek už vědí) Premiéra bude, až bude takový mráz, že i kvantové počítače budou moci kvést.
Tahle sezóna čpí obrodou, umělým i přírodním cyklem, naturálnem i hajtekem.
Je to pro nás holt takové nakoukávání za horizont.

Divadlo manažerským newspeakem
Management divadelního portfolia

Přidat komentář