A tak jsem jednou
Autor: Matěj
Brko s čírem –
Až do (absur)dna
A tak jsem jednou, už to bude kdysi, přepadl schránku na dopisy: pár bodných ran a ráno, ještě před pošťákem, hledám Modrého Mauricia a pozměňuju adresáty. Měním města, měním státy, stále míchám paralelní sociální sítě a – pro tu srandu – Puertovi na Jamajku pošlu pohled od Olafa z Helgolandu, no a slečna Isabela (jež ve Varně nakládá koření na škuneru, poslouchá Apollinairovo pásmo a po pás se brodí ve vodě jaderného Jadranu, čeká dopis ze severu marně) a Pedro z Peru měl perný den a neví ani, jak překvapena bude paní Jelena z Petěrburgu, již děsí směnka z Oděsy, ta však je kdesi v Kanadě, což je nasnadě.
Šťastní Jimové, Pestré světy a života Rytmy nemohou odhalit mé směrovací algoritmy, směrem na všech milión sedm set světových stran letí prapodivné papírové formy, jejichž souznění s obsahem je nanejvýš disonantní. Každý den ráno chodím s dýkou přes ulici, na čele známku, orazítkovanou prdel si vytírám Wolkerovým Hostem do domu, stránkou s Poštovní schránkou, ale při vší sebeúctě, při vší sebepýše, mně nikdy nikdo nenapíše.
Komentáře (5):
1.: 18.06.2009 13:26
Jelena Grigorjevna Pustorevovaja:
Joj, jéstli on ten Matej něbude odněkud tudá z Jekatěringradu, patamu čto jego poetično jest takoje kak Sergej Jesenin pisal svoji stichi. On ten Matej bude oceň golubočkij malčik. Jenom to vytírání orazítkované Gostem v dom je kak nibuď dekadentnoje. Golubok Matěj, ja pišu těbja!
2.: 18.06.2009 13:42
Aleš Natál:
Pozor, ten Matěj se skrývá za filatelii, ale vyciťuji v něm potenciálního anarchistu, kterému nic není svaté! Sebeúcta či sebepýcha, on bude nejspíše fest na žencký. A takové matějové pak hauzírují se směrovacími algoritmy, to máme z toho, že Ministerstvo školství povolilo internet do škol. Přečetl si Babičku ten Matěj? Leda tak kulový. A Jiráska jakbysmet. Matěji Matěji, bereš mi naději! Abys nakonec nedomatějoval jako ten žloutkovey paroubek...
3.: 24.06.2009 17:21
Alena Trávníčková:
Píši ti, Matěji, co mohu více? Lásky tvé kanou jak hřbitovní svíce a schránka na dopisy se zoufale nenosí, modří mauritiové se stydí za ODS a chtěli by mít předsedou vlády nestraníka Matěje, toho chytrýho hloupýho z pohádek bří Grimmů. Apolinairovo pásmo ochořelo pásmovým oparem a mé soukromé, zoufale utajované algoritmy směřují kamsi do Třebíče, k tomu, co chodí s dýkou předs ulici, vyhrává námořní bitvy a dovede se orientovat i v běhu, jsem já to ale kráva pitomá, co že se to rýmuje na do Třebíče? Něco mě napadá, ale je to nemravné a nevoní to věru prázdninovými láskami.
4.: 25.06.2009 15:48
Lenka Dvořáková:
Holky, proč se pořád montujete do mýho matěje? Napřed nějaká Taťána Oněginovna a teď ta Trávníčková. Matěj má svý vady, píše všelijaký blbosti o hostech do domu, ale je to hodnej kluk, co po sobě zamete a umeje nádobí. A je čistotnej, čistí si zuby a mění ponožky. Tak se do něj holky nemontujte a nepište mu žádný ty literární pičičmandy. No a ten Natál, to už je načisto vůl. Ty už vůbec nic nepiš, Natál, jo? My teď plánujeme s Matějem jet pod stan k Rokytný a tak vůbec si to užívat. Bez brka s čírem i bez brka bez číra. Matěji, je to tak? Je, vidíte.
5.: 01.07.2009 14:15
Hana Trojtlerová:
Matěj je náááhodou z celého toho spolku napříč nejlepší. Tedy nejlepší napříč i nejlepší Napříč. Je totiž stydlivý a umí krááásně nevinně líbat, jeho polibky voní po malinách. Ne jak těch ostatních prasáků Napříč po cigaretách a marihuaně. Matěj má žluté oči jako kocour a pokaždé, když mě obskočí, tak suprově vrní. Možná by právě o tom měl napsat do brka s čírem. Takže Vrnění s čírem. Nebo tak nějak. Matěji, jen tak dál!