(psáno pro revui RozRazil v rámci Měsíce autorského čtení)

Mám rád autorské čtení. Jako čtenář i jako autor. Vrací příběh i báseň tam, odkud původně vzešly, totiž do verbálního a sémantického jiskření mezi mluvčím a příjemcem. Pokud sami spisovatelé nepozvednou zválený prapor krásného slova, pokud jej ponechají jako mop v pařátech mediálních poblicistů (to není překlep!), budeme se zakrátko domlouvat piktogramy a skřeky. Psáč si ještě před vydáním svého textu může právě při autorském čtení ověřit reakce vnímatelů a vstoupit s nimi do bezprostředního kontaktu i diskuse; posluchači-čtenáři zase mohou svého autora zavnímat jako Slovo, nikoli pouze Literu.

Na své první čtení v měsíčním maratónu Větrných mlýnů jsem dorazil již o den dříve, abych navětřil atmosféru a seznal technické vybavení. Oblečen v kraťasech a ušmudlaném triku, jak jsem právě autobusem dorazil z Vysočiny. Těsně před zahájením mě pánové Bobčinskij a Dobčinskij požádali, abych vystoupil v jakési předpremiéře svého zítřejšího čtení, jelikož autorka čtení dnešního se nedostavila. Měl jsem u sebe pouze rukopis právě dokončené povídky Baby chodijó pozdě. A rukopisem myslím skutečný rukou psaný pis propisovací tužkou na rubu jakési korektury či čeho. Svolil jsem prvopis přečíst navzdory všem škrtům a vsuvkám. Prudérní páni pořadatelé se obávali, nemám-li text laděn příliš eroticky, či – nedej bože – dokonce menšinově eroticky. Ujistil jsem je, že můj text je sice přisprostlý, avšak většinově. Až posléze jsem zjistil, že publikum se ten večer dostavilo na autorské čtení ohlášené jako Z deníku lesbičky.

Za genderovou korektnost oné povídky mě po vydání knížky v recenzi pochválila sama Vendula Brusinková. Že prý jsem feminista podle jejího gusta. A tak jsem na podnět zmíněného autorského čtení a kladné recenze naší známé feministky adaptoval Shakespearovu tragédii Romeo a Julie na Romeo & Julian. Premiéru měla v květnu 2010 a Romea i Juliana hrály dívky.

Záznam představení si můžete stáhnout zde:
www.video.muni.cz/public/dies_academicus2010/Romeo_a_Julian.avi

Josef Prokeš