Zpěvník

Když jdeš letní loukou zrána

Když jdeš letní loukou zrána
a rosa tě chladí
někdo v baru u piána
ještě housle ladí
těm co nezmohl je spánek
poslední kus slíbí
vrchní nese další džbánek
a všem se to líbí

Chtěl bych být tím pozdním hostem
co se k spánku nemá
chtěl bych říkat jak je prosté
dělit lásku dvěma
chtěl bych ji pak vyprovázet
nocí zlou a temnou
šeptat jí budeš mi scházet
šeptat zůstaň se mnou

Chtěl bych se s ní vypotácet
k chladivému ránu
jako když mi bylo dvacet
a byl konec flámu
chtěl bych vůni vyvětralou
zaklít do oblázků
chtěl bych si jen chvíli malou
myslet že mám lásku

Chtěl bych mezi objímáním
než se začne svlíkat
vyhovět všem jejím přáním
nebo básně říkat
chtěl bych jako v dávných časech
hořet jako svíce
chtěl bych dlaň mít v jejích vlasech
a snad ještě více

Chtěl bych být tím nočním chodcem
který k ránu zjistí
že i když se tvářil krotce
spěchal za kořistí
chtěl bych být tou krátkou chvílí
která nepřestává
která končí až den bílý
láskám sbohem dává

V špinavých montérkách s nápisem KABLO

V špinavých montérkách s nápisem KABLO
prohlížím zasněně studentské tablo
pár obličejů které znám jen od vidění
už mám po naději i když vlastně žádná není

Tam za sklem výlohy úsměvy bílé
každá je podobná zasněné víle
jsou pokušením které dobře známe
a které s pochopením a s díky odmítáme

Refren:
Nad tablem maturantek zdravotní školy
chápu svůj dávný zmatek vím že čas bolí
a z bílých bujných koní jsou staré herky
když olej co mi voní otírám o montérky

Šil jsem si na míru své plány z papíru
vinu má času spěch že praskly ve svých švech
když se ohlédnu zpět je pryč pár nádherných let
rád bych dal dívce z tabla kytku co dávno zvadla

Za sterilním bílým oknem

Za sterilním bílým oknem v prvním poschodí
umírají lidé dříve než se narodí
bezmocně tam pod tím oknem stojím u plotu
smrt je někdy příliš krutá oběť životu

Ani nevím co značí to slovo kyreta
vím jen že ti zabránilo vejít do světa
i když se můj pocit viny nijak nezmění
nebylo tu věř mi prosím jiné řešení

Refren:
Dobrou noc maličký musíš jít spát
nejhezčí písničky chtěl jsem ti hrát

Drátěný plot nemocnice zvolna děraví
na dlani mi po něm zůstal otisk rezavý
připadám si jako by mě ocejchoval kat
na tu hnědou šmouhu budu dlouho vzpomínat

Čekám na vlak

Čekám na vlak na nádraží kde nic nejezdí
horký slunce líně praží do šedivejch zdí
jsou tu jenom vrabci drzí a má naděje
možná jsem tu příliš brzy možná pozdě je

Okna samej prach dovnitř nevidět
cejtím pražců pach divně voní svět
nikde ani kousek stínu ani přednosty
marně čekám proužek dýmu v dálce za mosty

Až přijede vlak nedám radost znát
vejdu do něj tak jako šel bych spát
vždycky jsem se v hloupé pýše bál své slabosti
teď pod kabát vklouznu tiše brečet radostí

Na šatech mi černé šmouhy tvoří batiku
nevím jestli čekám z touhy nebo ze zvyku
až přijede vlak rychle nastoupím
šťastnej jako pták němej jako stín
celým tělem budu vnímat jak vlak uhání
a přestanu smutně zpívat o svým čekání

Hrát na příčnou flétnu

Hrát na příčnou flétnu se nám od malička příčí
nad příčinou řádu světa nikdo slzy neroní
možná jenom neholdujem obecnému kýči
možná že jsme v píči a možná že jsme na koni

Shoda napříč politickým spektrem zlatá ryba
nebo třeba volná místa v ranní špičce v šalině
vzácná jako muž jenž dívku z čisté lásky líbá
možná naše chyba a možná jsme v tom nevinně

Refrén:
Tak v tom všichni od malička plavem
někdy naschvál jindy bez rozmyslu
obrazně i v pravém slova smyslu
když lidé chodí rovně my jdeme napříč davem

Přičiněním naším mnoho lidí pravdu řeklo
někdy jsme i příčinou proč lidé střelí do sebe
to co bylo pod pokličkou to nám neuteklo
možná čeká peklo a možná půjdem do nebe

Ale celkem vzato jde o hovno
život nás obléká a zase svléká
chůze šikmo není naše Mekka,
až davy půjdou napříč my budem kráčet rovno

Pankáčovo adié

Panáka v ruce mám, nechte mě exnout.
Z nebe vám zamávám, nechte mě loknout.
Končím tu plný sil, s děvkama na klíně,
třeba se potkáme, ve stejným komíně.

Kytáře struny žil trhám na půle
s šipkama běžte si nach prdel vole
Sekeru srovnáme rundičkou zelené
a vás vy miss černá přefiknem za hajzlem.

Refrén:
Prcinky, řízečky, prcinky, pívo,
prcinky, kytára a hula kilo.

Bodyshot na báru, smrt si mě dává.
Citrónek na plátek, duše už vstává.
Půldruhé, půltřetí, má doba polední,
rozjezdy ujedou, teď už to nevadí.

V nebi se pozvracím, Petr to uklidí,
a pak se poseru, Bůh řekne nevadí.
Třicet či šedesát, stejněs byl hovno,
nebudem vzpomínat, páč je to jedno.

Před továrnou na dynamit

Před továrnou na dynamit
seděl trafikant
přišel k němu sirky koupit
mladý fabrikant
a že byl hoch tuze mladý
byl optimista
netušil že děda starý
je anarchista

prodal mu ten děda sirky
zrovna výbušný
na nálepce od škatulky
obraz neslušný
a ze byl hoch tuze mladý
vzplála jeho líce
a továrna na dynamit
nestojí tam více
a na jejím místě hoří
přespříč napříč svíce

Jsem ztělesnění pankáče

Jsem ztělesnění pankáče
žádnýho extra šukáče
chtěl bych svou holku a svůj klid
vobčas si trochu zahulit.

Jsem pankáč co dělá v mekáči
svý sny smažím v pekáči
podávám daňový přiznání
žiju si život svůj konformní

Refrén: (zpívaný luznými dívčími hlásky)
ťuťuťu ňuňuňu
bumtarata
dudliky budliky
čimrarara

Jsem ztělesnění pankáče,
žádnýho extra mrdáče
našel jsem holku upřímnou
lehounce vošklivou ale mou

Mám rád i její zlozvyky
žel s kuřbou dělá cavyky
obtejden mi ho postaví,
no přece číro to se ví

Refrén

Jsem pankáč co se chtěl zalíbit
jsem rebel co chtěl barák mít
a taky ze dva haranti,
telku a pejska na lonti

Jenže to všechno už je pryč
na její tělo si vemu rýč
a pak ho řádně vosolím
já se jen tak nesložím

Refrén

Jsem kurva drsně statečnej
na jejím pohřbu je mi hej
velcí kluci prý nepláčí
číro mi (ne)slehlo, (mí) pankáči

Mám tuze citlivý srdíčko
nebliju než vyjde sluníčko
mám rád svou holku a svůj klid
tak a teď se jen oběsit

Mací, Macíčku

Mací macíčku řekni ano
nechci už bejt starou pannou

Mací macíčku ty můj bože
já jsem tak šťastná chystám lože

Mací macíčku zařiď tamto
bolí mě hlava navíc mám to

Mací macíčku naval prachy
vyprat kalhotky můžeš taky

Mací macíčku hejbni kostrou
nebo tě píchnu tužkou ostrou

Mací macíčku neschopnej seš
že já tu trpím obtížnou veš

Mací macíčku ty jsi pako
ty tvoje kecy jsou jen jako

Mací macíčku tohles už přehnal
nezamets chodník seš prostě anál

Mací macíčku kde jako si
co to má znamenat kdo nakrmí psi

Mací macíčku tys mě nechal
budeš litovat zlomí tě žal

Mací macíčku podřežu se
spolykám prášky oběsím se

Mací macíčku budu už hodná
budu ti oddána tebe hodna

Mací macíčku chci tě zpátky
vezmi mě prosím do pohádky

(Poslední sloku zpívá muž)
Koči kočičko neboj se nic
pohádka bude jen neřeknu víc