JÁ/ÁJ - výstava analogových digitálií Nikoly Linhart

Prcinky Napříč jsou šikulky....

Výstava JÁ/ÁJ je autorským projektem studentky Teorie interaktivních médií na FF MU a členky Napříč.cz Nikoly Linhart. Představuje průřez jejími tvůrčími aktivitami spojenými s médiem fotografie, a to se zaměřením na hledání hranic mezi koexistencí a remediací „analogového“ a „digitálního“.

Výstava bude zahájena 10. listopadu 2014 v 18:30 v prostorech brněnského Café Zákoutí na ulici Kopečná 20.

Cílem projektu je realizovat praktickou část bakalářské práce Nikoly Linhart na téma „Estetika imperfekce: Fenomén analogové fotografie v době digitálních médií“. Autorka představí svůj pohled na analogové a číslicové přístupy k fotografii výběrem z vlastní tvorby, často opouštějící hranice média a přesahující do video artu či performativního umění. Nikola Linhart ve své tvorbě reflektuje především „estetiku záměrné imperfekce“, překládající tradiční filmové postupy a charakteristický obrazový výstup do algoritmického zpracování digitálními aparáty.

Na vernisáži bude představen Azuritánský manifest, uskuteční se interaktivní online happening a proběhne dražba nejslavnější analogové digitálie. Návštěvníci mohou zhlédnout výstavu až do 10. prosince 2014, od pondělí do pátku mezi 10. a 22. hodinou. Vstup je zdarma.

Výstava je finančně podpořena Stipendijním programem pro podporu spolkové činnosti Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.


Úvodní slovo kurátora výstavy Tomáše Staudka

„Digitální technologie umožňují stále dokonalejší fotografické zobrazení, někdy můžeme mluvit až o hyperrealismu. Tento hon za dokonalostí však může přispívat k tomu, že se do fotografie stále častěji vrací nedokonalost. Zdůrazňovat digitální (čti: perfektní) záznam obrazu patřilo ve své době k bontonu (kolik příruček nese na obálce variace názvu „Naučte se fotografovat digitálně!“). O slovo se ale zároveň hlásí pozapomenutá estetika tradičních filmových technik a chemických postupů. Ty jsou dnes zakódovány do algoritmů v grafických editorech nebo přímo v digitálních fotoaparátech. Jak nás tato retro-vlna vizuální imperfekce ovlivňuje — coby flusserovské „mačkače tlačítek aparátu“ i znejistělé diváky postrádající návod k určení, co vzniklo digitální a co filmovou cestou? Jak se při čtení a hodnocení obrazu projevuje povědomí o technických detailech jeho vzniku? Proč slaví estetika analogové nedokonalosti mezi digitálními fotografy takový úspěch? Budeme jí okouzleni (nebo instagramově přehlceni) i v dalších médiích? Tvorba Nikoly Linhart může k nalezení odpovědí na tyto otázky poskytnout návod. Výstava představuje průřez tvůrčími aktivitami autorky, spojenými s hledáním podob fotografie na pomezí koexistence a remediace analogového a digitálního obrazu. Přeji všem divákům příjemné vnímání.“